cs
Zakázaný Bůh
S01E04 - Už ani hlásek pravdy
Vedle kněží, řeholníků a biskupů komunistickému režimu vadí i katolická inteligence. Zatčen je i básník Jan Zahradníček... Komunistický režim v Československu po svém nástupu internoval katolické biskupy, aby je izoloval od věřících. Vzápětí zorganizoval tajnou Akci K a Akci Ř, ve kterých se zmocnil majetku řeholních společenství, a řeholníky a řeholnice internoval v centralizačních místech, aby jim znemožnil působit mezi lidmi. Kněží, kteří se nepodřídili, věznil. Ale katolická církev nejsou jen kněží, řeholníci a biskupové. Proto se dalším cílem perzekucí stali příslušníci katolické inteligence. Jedním z pronásledovaných byl i básník Jan Zahradníček, který byl v roce 1951 zatčen a o rok později ve vykonstruovaném procesu označovaném jako proces se zelenou internacionálou (spolu například se spisovatelem Františkem Křelinou, historikem Zdeňkem Kalistou, publicistou Ladislavem Jehličkou nebo kritikem Bedřichem Fučíkem) odsouzen ke třinácti letům vězení. Po odsouzení byla jeho žena Marie se třemi dětmi vystěhována z bytu a musela žít na státním statku bez vody, elektřiny a topení. V roce 1956 se jeho rodina otrávila houbami. Obě nejmladší dcery na otravu zemřely. Zahradníčkovi bylo dovoleno, aby jel rodinu navštívit, ale nebylo mu řečeno proč. Do vězení se pak musel vrátit, krátce po propuštění umírá ve věku 55 let. O věznění Jana Zahradníčka vyprávějí jeho nejstarší syn Jan Jakub Zahradníček, dcera Marie Štěpánka a vnučka Klára. Zazní i ukázky z básnické skladby Znamení moci, která je považována za nejlepší české básnické protikomunistické a protitotalitní dílo. (Česká televize)
Více informacíEpizody
Řada 1
Objektový svazek Živčáková: zjevení Panny Marie
V roce 1958 se hajnému Matúšu Lašutovi ve slovenské Turzovce několikrát zjeví Panna Maria. Místo se stane cílem poutníků i trnem v oku Státní bezpečnosti... V červnu 1958 se v lese na hoře Živčáková u obce Turzovka na Slovensku zjevila lesníku Matúši Lašutovi Panna Maria. Místo zjevení a blízký, údajně léčivý pramen se staly cílem řady poutí katolických věřících. Spontánní cesty začaly režimu vadit stejně jako další projevy lidové zbožnosti. Matúš Lašut byl předvolán Veřejnou bezpečností a byl vyslýchán s cílem, aby svoji vizionářskou zkušenost popřel. Později byl dokonce hospitalizován na psychiatrii. Své svědectví ale nikdy neodvolal. Hora Živčáková se stala cílem poutníků nejen z okolí, ale i z Moravy a Čech. Pramen i místo pouti se staly terčem útoků Státní bezpečnosti a jednotliví poutníci byli často legitimováni. I tak ale počet poutníků rostl a stejně tak se rozvíjely různé strategie, jak se do Turzovky dostat. Jednotlivé zájezdy byly maskovány jiným cílem určení, autobusy v Turzovce neparkovaly, ale pokračovaly na jiná místa, aby pak ve smluveném místě své pasažéry vyzvedly pro zpáteční cestu. Pouť na Turzovku se stala fenoménem a pro řadu poutníků se stala duchovní posilou v čase, kdy se materialistický režim na jednu stranu snažil ukázat náboženství jako bezvýznamný přežitek, na druhou stranu jakýmkoli jeho projevům věnoval zvýšenou pozornost a snažil se je potlačit. (Česká televize)
Velehrad 1985, bod zlomu
„V této hodině zápasu za pravdu a spravedlnost stojím já i katolická církev na straně národa.“ Cesta Františka kardinála Tomáška od tajného svěcení k symbolu Sametové revoluce. Dokumentární seriál o dějinách katolické církve v letech 1945–1989
Generál bez vojska
Cesta Františka kardinála Tomáška od tajného svěcení k symbolu Sametové revoluce... „V této důležité hodině zápasu za pravdu a spravedlnost v naší zemi jsem já i katolická církev na straně národa!“ řekl na konci mše konané u příležitosti svatořečení Anežky České 25. listopadu 1989 František kardinál Tomášek, a postavil se tak na stranu demonstrantů, kteří chtěli konec vlády komunistické strany. Bylo to v podstatě završení pozoruhodného příběhu kněze z Moravy, který byl po komunistickém puči tajně vysvěcen na biskupa, internován, aby se pak stal kompromisem ve vyjednávání vlády s Vatikánem a nahradil v pozici pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana, odstraněného do nedobrovolného exilu. Zároveň byl delegátem Druhého vatikánského koncilu, kde přednesl oceňovanou řeč o vztahu katolické církve k pravoslaví. Při uvolnění v roce 1968 volal po náboženské svobodě. Později odmítl podpořit Chartu 77, ale díky svým poradcům Oto Mádrovi a Josefu Zvěřinovi se v průběhu osmdesátých let stále častěji dožadoval dodržování lidských práv. Zejména nástup papeže Jana Pavla II., petice Antonína Navrátila žádající náboženskou svobodu a pouť na Velehradě v roce 1985 mu ukázaly, že není „generálem bez vojska“, jak jej komunisté posměšně nazývali. František kardinál Tomášek se dožil pádu komunistického režimu i vysněné návštěvy papeže v Československu. Boj katolické církve s totalitním režimem skončil vítězstvím.(Česká televize)
Podobné tituly
O pořadu
Po převratu v roce 1948 se komunisté snaží církev ovládnout, ale tomu se postaví biskupové v čele s Josefem Beranem. Proto je režim na dlouhá léta izoluje v internaci. Druhý díl dokumentárního seriálu o dějinách katolické církve v letech 1945–1989