cs
Čestmír Strakatý: Jakub Ráliš (JAKUB RÁLIŠ. O prosazování idejí a absurditě české byrokracie, Aristotelovi v CERNu a příměří, které konflikt v Gaze jen prodlouží)
Jakub Ráliš je vzděláním filozof a profesí ředitel olomouckého Vlastivědného muzea, což je v českém prostředí přinejmenším překvapivé uplatnění. Ne tak v anglosaském, jak upozorňuje, kde jsou základy humanitních věd součástí všech vysokoškolských oborů, čímž se američtí přírodní vědci často odlišují od svých evropských kolegů. Doslova to nejsou tak často fachidioti, nad rámec své specializace mají kulturní a společenskovědní přehled a chápou, že filozofie je základ všech věd. Ráliš je přesvědčený, že kdyby jeden z největších antických myslitelů, Aristoteles žil dneska, pracoval by v CERNu. Sám vnímá filozofii jako skvělou průpravu pro manažerství, vlastně hlavně pro něj, protože učí člověka porozumění textu a dialogu i o tom, s čím bytostně nesouhlasí, a to pak aplikovat v životě. V praxi to s sebou přináší nadhled, se kterým před třemi lety nastupoval do vedení příspěvkové organizace jednoho z nejchudších krajů v republice. A nevěřil vlastním očím. Přiznává, že přicházel s představou, že bude prosazovat ideje a stejně jako většina muzejníků v západní Evropě si klást otázku další existence muzeí. Reálně ale drtivou většinu času trávil jako opravář kanálů, střech, okapů a dalších věcí, a ještě přitom narážel na absurdní pravidla a směrnice. V byrokracii jsou podle něj Češi geniální. A ještě jeden unikát nám nelze upřít: počet muzeí, která v České republice máme. Z toho „svého“ lunapark rozhodně udělat neplánuje, jak navrhoval jeho předchůdce. Stěžejní roli muzeí regionálního i nadregionálního typu vidí v uchovávání naší společné paměti a hodnot, která bude sílit s rozšiřováním AI a stíráním kulturním rozdílů. Faktem je, že davy se do většiny z nich nehrnou, a kdyby zítra zavřela, tak nikdo na náměstí protestovat nepůjde. A právě to chce Ráliš změnit. Už proto, že si je lidi platí dvakrát – v daních a pak ještě ve vstupném. Jak si poslechněte v našem rozhovoru, ve kterém se netají ani svými kontroverzními názory na příměří uzavřené mezi Izraelem a Hamásem.
Více informacíO pořadu
Jakub Ráliš je vzděláním filozof a profesí ředitel olomouckého Vlastivědného muzea, což je v českém prostředí přinejmenším překvapivé uplatnění. Ne tak v anglosaském, jak upozorňuje, kde jsou základy humanitních věd součástí všech vysokoškolských oborů, čímž se američtí přírodní vědci často odlišují od svých evropských kolegů. Doslova to nejsou tak často fachidioti, nad rámec své specializace mají kulturní a společenskovědní přehled a chápou, že filozofie je základ všech věd. Ráliš je přesvědčený, že kdyby jeden z největších antických myslitelů, Aristoteles žil dneska, pracoval by v CERNu. Sám vnímá filozofii jako skvělou průpravu pro manažerství, vlastně hlavně pro něj, protože učí člověka porozumění textu a dialogu i o tom, s čím bytostně nesouhlasí, a to pak aplikovat v životě. V praxi to s sebou přináší nadhled, se kterým před třemi lety nastupoval do vedení příspěvkové organizace jednoho z nejchudších krajů v republice. A nevěřil vlastním očím. Přiznává, že přicházel s představou, že bude prosazovat ideje a stejně jako většina muzejníků v západní Evropě si klást otázku další existence muzeí. Reálně ale drtivou většinu času trávil jako opravář kanálů, střech, okapů a dalších věcí, a ještě přitom narážel na absurdní pravidla a směrnice. V byrokracii jsou podle něj Češi geniální. A ještě jeden unikát nám nelze upřít: počet muzeí, která v České republice máme. Z toho „svého“ lunapark rozhodně udělat neplánuje, jak navrhoval jeho předchůdce. Stěžejní roli muzeí regionálního i nadregionálního typu vidí v uchovávání naší společné paměti a hodnot, která bude sílit s rozšiřováním AI a stíráním kulturním rozdílů. Faktem je, že davy se do většiny z nich nehrnou, a kdyby zítra zavřela, tak nikdo na náměstí protestovat nepůjde. A právě to chce Ráliš změnit. Už proto, že si je lidi platí dvakrát – v daních a pak ještě ve vstupném. Jak si poslechněte v našem rozhovoru, ve kterém se netají ani svými kontroverzními názory na příměří uzavřené mezi Izraelem a Hamásem.