Pohled pod led (3)
Led nikdy nezapomíná. Archeologové v něm hledají pozůstatky vojenských konfliktů a odhalují tajemství zamrzlých bojišť. Chtějí také zjistit, jak globální oteplování zvyšuje napětí v moderní studené válce. Na bojištích první světové války v italských Alpách zemřelo až jeden milion vojáků, z toho dvě třetiny zabily živly. Šlo o takzvanou „bílou válku“. V horách se zachoval bunkr z té doby. Tým archeologů s Benem Timberlakem putuje po ledovci. Všude jsou úlomky bomb a šrapnely. V bunkru je zachovalé dřevo, látky, konzervy, nábojnice, přezky a helmy. Bunkr byl dlouho pod ledem, objevil se až nedávno. Nikdo zde nebyl dobrých sto let. Tým zkoumá látku z bunkru v laboratoři a pak se vrací zpátky do hor. Prohledává podzemní prostory pomocí georadaru. Podle archivních záznamů mají být v oblasti alespoň tři bunkry. Další tým provádí průzkum v Grónsku. Je zde zasypaná americká základna Camp Century z roku 1959. Na georadaru je vidět 7 tunelů v hloubce 50 metrů. Problém je, že základna byla napájena jaderným reaktorem. Nyní je všechno pohřbeno v ledu. Při tání by se v budoucnosti mohl dostat ven radioaktivní odpad. V Helsinkách si Ben prohlíží testovací bazén pro modely ledoborců. Tání ledu otevře v budoucnosti trasy, které změní světový obchod. Doprava přes Arktidu zkrátí dobu obchodním lodím přibližně o polovinu. Ben zjišťuje, jak je Norsko připraveno na další „bílou válku“ s Ruskem. Norští vojáci hlídají hranici. Na druhé straně se nachází přibližně tisíc ruských vojáků. Norové mají na zimu teplé oblečení. Jsou smutní, že v zimě bude málo slunečního svitu. Na základně žijí čtyři norští branci. Ben se následně setkává s legendou norských tajných služeb ve městě Kirkenes. Je to město špionů. V nedalekém Murmansku mají Rusové svou základnu jaderných ponorek. Na ostrově Vardo je vidět základna ruské flotily. Na ostrově jsou umístěny americké radarové stanice. Tání ledu a nové obchodní příležitosti s sebou přináší napětí, které může vyústit v nový vojenský konflikt.
Více informacíEpizody
Pohled pod led - Série 1Pohled pod led (2)
Led vypadá velmi pustě, ale zdání klame. Je plný života a tajemství. Vědci zkoumají nejchladnější kouty naší planety, aby zjistili, co v nich žije. Led na planetě mizí velkou rychlostí a je nejvyšší čas zjistit, jak jeho tajemství ovlivní budoucnost lidstva. Sopka Mount St. Helens v USA je stále aktivní a v jejím kráteru vyrostl podivný ledovec. Obsahuje mikroorganismy, které by mohly pomoci při léčbě antibiotiky. Mnohé bakterie jsou už proti běžným antibiotikům rezistentní. K ledovci se vydává Dr. Allison Fongová s týmem vědců. Pro hledání mikrobů používají vědci termokamery. Mikrobi totiž milují teplá místa. V roce 2020 se Allison zúčastnila polární expedice, která prozkoumávala centrální Arktidu. V týmu na St. Helens je dobrá nálada. U aktivních fumarol se odebírají vzorky. Zdejší organismy jsou tak jedinečné a odlišné od těch na povrchu, že je velká šance objevit nová antibiotika. Vzorky následně míří do laboratoře k testování. Vědci z Nového Zélandu zkoumají záhadu ledovců, které vypadají jako by krvácely. Tasmánský ledovec je pokrytý popelem z australských požárů. To způsobuje nižší odrazivost slunečních paprsků a led taje rychleji. Něco, co žije v ledu, může žrát popel, a tak se led zbarvuje do krvavé barvy. Jde o jednobuněčné červené řasy. Vzorky sněhu zkoumají vědci v terénní laboratoři. Druhý den měří odrazivost slunečního svitu od čistého sněhu a od popelem zaprášeného sněhu. Analýza ukazuje, že prach skutečně urychluje tání. Členové týmu jsou moc spokojeni se svým měřením. Vzorky ze St. Helens vypadají v laboratoři nadějně, bakterie z fumarol se dokážou bránit bakteriím, které způsobují onemocnění. Allison se přesunula na horu Mount Rainier, kde žijí největší ledoví tvorové. Jde o ledové červy a není snadné je najít. Vědci je zkoumají pro jejich schopnost přizpůsobit se, což by mohlo zachraňovat lidské životy. Na jednom ledovci může žít až 5 miliard ledových červů. Jsou odolní vůči UV záření. Mají zřejmě i mechanismy na opravu své DNA. Led na naší planetě je zkrátka plný života.
Pohled pod led (3)
Pohled pod led (3)
Led nikdy nezapomíná. Archeologové v něm hledají pozůstatky vojenských konfliktů a odhalují tajemství zamrzlých bojišť. Chtějí také zjistit, jak globální oteplování zvyšuje napětí v moderní studené válce. Na bojištích první světové války v italských Alpách zemřelo až jeden milion vojáků, z toho dvě třetiny zabily živly. Šlo o takzvanou „bílou válku“. V horách se zachoval bunkr z té doby. Tým archeologů s Benem Timberlakem putuje po ledovci. Všude jsou úlomky bomb a šrapnely. V bunkru je zachovalé dřevo, látky, konzervy, nábojnice, přezky a helmy. Bunkr byl dlouho pod ledem, objevil se až nedávno. Nikdo zde nebyl dobrých sto let. Tým zkoumá látku z bunkru v laboratoři a pak se vrací zpátky do hor. Prohledává podzemní prostory pomocí georadaru. Podle archivních záznamů mají být v oblasti alespoň tři bunkry. Další tým provádí průzkum v Grónsku. Je zde zasypaná americká základna Camp Century z roku 1959. Na georadaru je vidět 7 tunelů v hloubce 50 metrů. Problém je, že základna byla napájena jaderným reaktorem. Nyní je všechno pohřbeno v ledu. Při tání by se v budoucnosti mohl dostat ven radioaktivní odpad. V Helsinkách si Ben prohlíží testovací bazén pro modely ledoborců. Tání ledu otevře v budoucnosti trasy, které změní světový obchod. Doprava přes Arktidu zkrátí dobu obchodním lodím přibližně o polovinu. Ben zjišťuje, jak je Norsko připraveno na další „bílou válku“ s Ruskem. Norští vojáci hlídají hranici. Na druhé straně se nachází přibližně tisíc ruských vojáků. Norové mají na zimu teplé oblečení. Jsou smutní, že v zimě bude málo slunečního svitu. Na základně žijí čtyři norští branci. Ben se následně setkává s legendou norských tajných služeb ve městě Kirkenes. Je to město špionů. V nedalekém Murmansku mají Rusové svou základnu jaderných ponorek. Na ostrově Vardo je vidět základna ruské flotily. Na ostrově jsou umístěny americké radarové stanice. Tání ledu a nové obchodní příležitosti s sebou přináší napětí, které může vyústit v nový vojenský konflikt.
O pořadu
Led nikdy nezapomíná. Archeologové v něm hledají pozůstatky vojenských konfliktů a odhalují tajemství zamrzlých bojišť. Chtějí také zjistit, jak globální oteplování zvyšuje napětí v moderní studené válce. Na bojištích první světové války v italských Alpách zemřelo až jeden milion vojáků, z toho dvě třetiny zabily živly. Šlo o takzvanou „bílou válku“. V horách se zachoval bunkr z té doby. Tým archeologů s Benem Timberlakem putuje po ledovci. Všude jsou úlomky bomb a šrapnely. V bunkru je zachovalé dřevo, látky, konzervy, nábojnice, přezky a helmy. Bunkr byl dlouho pod ledem, objevil se až nedávno. Nikdo zde nebyl dobrých sto let. Tým zkoumá látku z bunkru v laboratoři a pak se vrací zpátky do hor. Prohledává podzemní prostory pomocí georadaru. Podle archivních záznamů mají být v oblasti alespoň tři bunkry. Další tým provádí průzkum v Grónsku. Je zde zasypaná americká základna Camp Century z roku 1959. Na georadaru je vidět 7 tunelů v hloubce 50 metrů. Problém je, že základna byla napájena jaderným reaktorem. Nyní je všechno pohřbeno v ledu. Při tání by se v budoucnosti mohl dostat ven radioaktivní odpad. V Helsinkách si Ben prohlíží testovací bazén pro modely ledoborců. Tání ledu otevře v budoucnosti trasy, které změní světový obchod. Doprava přes Arktidu zkrátí dobu obchodním lodím přibližně o polovinu. Ben zjišťuje, jak je Norsko připraveno na další „bílou válku“ s Ruskem. Norští vojáci hlídají hranici. Na druhé straně se nachází přibližně tisíc ruských vojáků. Norové mají na zimu teplé oblečení. Jsou smutní, že v zimě bude málo slunečního svitu. Na základně žijí čtyři norští branci. Ben se následně setkává s legendou norských tajných služeb ve městě Kirkenes. Je to město špionů. V nedalekém Murmansku mají Rusové svou základnu jaderných ponorek. Na ostrově Vardo je vidět základna ruské flotily. Na ostrově jsou umístěny americké radarové stanice. Tání ledu a nové obchodní příležitosti s sebou přináší napětí, které může vyústit v nový vojenský konflikt.