sk
Časoprostor VIII (5)
Dokážeme zjistit, jak velký je vesmír? Dokážeme ho změřit? Jen těžko, samozřejmě se o to vědci pokoušejí, používají matematiku, fyziku a další vědecké disciplíny. Pochopit, jak velký je vesmír a z čeho je složený a také co ho vlastně rozpohybovalo, se pokoušeli lidé od nepaměti. Jak se rozpíná a proč? Dnes už máme jasněji, prostor se rozpíná, galaxie se od sebe vzdalují, a jejich světlo se vzdáleností mění po spektru. To je pro člověka dnes naprosto zásadní informace, protože pomocí světelného spektra dokážeme odhadnout, jak moc vzdálené jsou galaxie od sebe a jak jsou tedy i staré. Můžeme pozorovat reliktní záření, které také napoví hodně o tom, jak vesmír poznávat a měřit. Zatím jsme se dostali k rychlosti světla jako zásadní referenční měřítko. To se nikdy nemění a je naprosto určující pro celý vesmír. K Zemi se blíží spoustu různých vln a záření, která musí vědci rozklíčovat, odfiltrovat všechen šum a získat informace, které je zajímají. Například rozložení hmoty v čase a prostoru. V posledních letech si vědci oblíbily gravitační vlny, pomocí kterých se také dá určovat vzdálenosti ve vesmíru. Je tolik možností, dnes mají vědci k dispozici mnoho metodik a způsobů, ovšem i tak zůstávají zásadní otázky nezodpovědné. Měřit se ale dá kde co, třeba vzdálenosti, energie a stáří. Vědcům ale stále něco podstatného uniká, protože stále nevědí, jak vypadaly první okamžiky vesmíru a nemohou to zatím spolehlivě zachytit. Ukazuje se, že vesmír je ve skutečnosti mnohem starší, než si lidé mysleli. Detaily ale stále unikají a je třeba se ještě hodně snažit. Raný vesmír se musel chovat zcela jinak, než si zatím představujeme, byl mnohem hustší a rychlejší a živější. Mnoho otázek je ale stále otevřených.
Viac informáciíEpizódy
Prostoročas - Séria 8Časoprostor VIII (4)
Hvězdný prach: Kouzlo uhlíku. Dokument N (2025). Vesmír už mnoho století fascinuje celé lidstvo. Vědci pečlivě studují čas i prostor a snaží se postupně, kousek po kousku, vyřešit obrovskou hádanku. S pomocí stále propracovanějších technologií se odborníkům nedávno podařilo najít přelomové odpovědi na stovky let staré otázky...
Časoprostor VIII (5)
Časoprostor VIII (5)
Dokážeme zjistit, jak velký je vesmír? Dokážeme ho změřit? Jen těžko, samozřejmě se o to vědci pokoušejí, používají matematiku, fyziku a další vědecké disciplíny. Pochopit, jak velký je vesmír a z čeho je složený a také co ho vlastně rozpohybovalo, se pokoušeli lidé od nepaměti. Jak se rozpíná a proč? Dnes už máme jasněji, prostor se rozpíná, galaxie se od sebe vzdalují, a jejich světlo se vzdáleností mění po spektru. To je pro člověka dnes naprosto zásadní informace, protože pomocí světelného spektra dokážeme odhadnout, jak moc vzdálené jsou galaxie od sebe a jak jsou tedy i staré. Můžeme pozorovat reliktní záření, které také napoví hodně o tom, jak vesmír poznávat a měřit. Zatím jsme se dostali k rychlosti světla jako zásadní referenční měřítko. To se nikdy nemění a je naprosto určující pro celý vesmír. K Zemi se blíží spoustu různých vln a záření, která musí vědci rozklíčovat, odfiltrovat všechen šum a získat informace, které je zajímají. Například rozložení hmoty v čase a prostoru. V posledních letech si vědci oblíbily gravitační vlny, pomocí kterých se také dá určovat vzdálenosti ve vesmíru. Je tolik možností, dnes mají vědci k dispozici mnoho metodik a způsobů, ovšem i tak zůstávají zásadní otázky nezodpovědné. Měřit se ale dá kde co, třeba vzdálenosti, energie a stáří. Vědcům ale stále něco podstatného uniká, protože stále nevědí, jak vypadaly první okamžiky vesmíru a nemohou to zatím spolehlivě zachytit. Ukazuje se, že vesmír je ve skutečnosti mnohem starší, než si lidé mysleli. Detaily ale stále unikají a je třeba se ještě hodně snažit. Raný vesmír se musel chovat zcela jinak, než si zatím představujeme, byl mnohem hustší a rychlejší a živější. Mnoho otázek je ale stále otevřených.
O programe
Dokážeme zjistit, jak velký je vesmír? Dokážeme ho změřit? Jen těžko, samozřejmě se o to vědci pokoušejí, používají matematiku, fyziku a další vědecké disciplíny. Pochopit, jak velký je vesmír a z čeho je složený a také co ho vlastně rozpohybovalo, se pokoušeli lidé od nepaměti. Jak se rozpíná a proč? Dnes už máme jasněji, prostor se rozpíná, galaxie se od sebe vzdalují, a jejich světlo se vzdáleností mění po spektru. To je pro člověka dnes naprosto zásadní informace, protože pomocí světelného spektra dokážeme odhadnout, jak moc vzdálené jsou galaxie od sebe a jak jsou tedy i staré. Můžeme pozorovat reliktní záření, které také napoví hodně o tom, jak vesmír poznávat a měřit. Zatím jsme se dostali k rychlosti světla jako zásadní referenční měřítko. To se nikdy nemění a je naprosto určující pro celý vesmír. K Zemi se blíží spoustu různých vln a záření, která musí vědci rozklíčovat, odfiltrovat všechen šum a získat informace, které je zajímají. Například rozložení hmoty v čase a prostoru. V posledních letech si vědci oblíbily gravitační vlny, pomocí kterých se také dá určovat vzdálenosti ve vesmíru. Je tolik možností, dnes mají vědci k dispozici mnoho metodik a způsobů, ovšem i tak zůstávají zásadní otázky nezodpovědné. Měřit se ale dá kde co, třeba vzdálenosti, energie a stáří. Vědcům ale stále něco podstatného uniká, protože stále nevědí, jak vypadaly první okamžiky vesmíru a nemohou to zatím spolehlivě zachytit. Ukazuje se, že vesmír je ve skutečnosti mnohem starší, než si lidé mysleli. Detaily ale stále unikají a je třeba se ještě hodně snažit. Raný vesmír se musel chovat zcela jinak, než si zatím představujeme, byl mnohem hustší a rychlejší a živější. Mnoho otázek je ale stále otevřených.