cs
Nezkrotná Skandinávie (1)
Krajina Skandinávie na severu Evropy vede od norské divočiny do švédských lesů přes pobřeží Dánska k islandským sopkám. Cesta začíná v Baltském moři. U švédského pobřeží leží na 30 000 ostrovů, na jejichž skalách se rodí mláďata tuleně kuželozubého. Na jihu se v písčinách dánského pobřeží rozkládá největší přílivová plošina na světě. Při každém odlivu se promění v hostinu pro migrující ptáky 1400 km2 pobřeží. U Skagen Pointu, severního výběžku Dánska se Baltské moře mísí s chladným Severním mořem. Odtud je orientován k pobřeží Norska a k fjordům norský proud. Některé fjordy zasahují až 200 km do vnitrozemí a skalnaté vrcholy se týčí do výše 1000 metrů. Při ústí fjordů do moře je voda bohatá na plankton a loví v ní talířovka obrovská, medúza, jejíž zvon měří v průměru až jeden metr a chapadla se žahavými buňkami dosahují délky až 30 metrů. Mezi malými ostrůvky v Atlantském oceánu loví orel mořský, který má rozpětí křídel dva a půl metru. V minulém století byl téměř vyhuben, ale díky ochraně jeho populace dnes čítá 6000 jedinců. V severním Atlantiku probíhá udržitelný lov tresek s přísnými kvótami. Golfský proud přivádí do tohoto moře každou vteřinu 9 milionů tun teplé vody z tropů. Proto moře u Lofotských ostrovů nikdy nezamrzá, i když leží 200 km za polárním kruhem. Vikingskou tradicí zdejších rybářů je sušení ryb na velkých stojanech. V některých severských fjordech loví i zdejší vydry, které žijí stovky km za polárním kruhem. Severněji se Golfský proud střetává se Severním ledovým oceánem a jsou zde časté bouře. Na ostrově Hormoya hnízdí alkouni a papuchalkové. Do fjordů migrují sledi, jejichž hejna můžou mít až 3 miliardy jedinců. Sledě tu nahánějí kosatky i keporkakové. Britský dokumentární seriál (2023)
Více informacíO pořadu
Krajina Skandinávie na severu Evropy vede od norské divočiny do švédských lesů přes pobřeží Dánska k islandským sopkám. Cesta začíná v Baltském moři. U švédského pobřeží leží na 30 000 ostrovů, na jejichž skalách se rodí mláďata tuleně kuželozubého. Na jihu se v písčinách dánského pobřeží rozkládá největší přílivová plošina na světě. Při každém odlivu se promění v hostinu pro migrující ptáky 1400 km2 pobřeží. U Skagen Pointu, severního výběžku Dánska se Baltské moře mísí s chladným Severním mořem. Odtud je orientován k pobřeží Norska a k fjordům norský proud. Některé fjordy zasahují až 200 km do vnitrozemí a skalnaté vrcholy se týčí do výše 1000 metrů. Při ústí fjordů do moře je voda bohatá na plankton a loví v ní talířovka obrovská, medúza, jejíž zvon měří v průměru až jeden metr a chapadla se žahavými buňkami dosahují délky až 30 metrů. Mezi malými ostrůvky v Atlantském oceánu loví orel mořský, který má rozpětí křídel dva a půl metru. V minulém století byl téměř vyhuben, ale díky ochraně jeho populace dnes čítá 6000 jedinců. V severním Atlantiku probíhá udržitelný lov tresek s přísnými kvótami. Golfský proud přivádí do tohoto moře každou vteřinu 9 milionů tun teplé vody z tropů. Proto moře u Lofotských ostrovů nikdy nezamrzá, i když leží 200 km za polárním kruhem. Vikingskou tradicí zdejších rybářů je sušení ryb na velkých stojanech. V některých severských fjordech loví i zdejší vydry, které žijí stovky km za polárním kruhem. Severněji se Golfský proud střetává se Severním ledovým oceánem a jsou zde časté bouře. Na ostrově Hormoya hnízdí alkouni a papuchalkové. Do fjordů migrují sledi, jejichž hejna můžou mít až 3 miliardy jedinců. Sledě tu nahánějí kosatky i keporkakové. Britský dokumentární seriál (2023)