Neobyčejní obyvatelé oceánů (1)
Hluboko pod mořskou hladinou se vyvíjí život v nepředstavitelné rozmanitosti. Žijí zde živočichové velcí i malí, vzácní i prazvláštní, pestří i zamaskovaní, křehcí i jedovatí. Každý z nich je zároveň lovcem i kořistí. Moře a oceány tvoří více než 70 % povrchu Země. Jedineční živočichové se přizpůsobili svému prostředí. Chobotnice se zrovna zmocnila dvou lastur a odnáší si je pryč, chapadla používá jako nožky a rychle cupitá. Použije je jako skrýš. Mořský koník nemá žaludek, přesto stále požírá malé živočichy. Trnuchy hledají kořist filtrací písku. Korálový útes je domovem velkého množství živočichů i rostlin. Schovávají se zde sépie, které dokážou změnit zbarvení. Smrtonosní rozedranci vypadají jako kusy korálu. Na noc se zahrabává do písku dravý červ, který zde číhá na kořist. V noci vylézají hledat potravu drobné larvy a korýši. Sami bývají kořistí vyšších predátorů. Vřeténky v noci hledají vhodné protějšky pro intimní hrátky. Nejnehostinějším prostředím mořského světa je skalnatý útes. Tloušťovky se vyskytují jen u Kapverd. Tyto ryby se pohybují v menších hejnech. Žije zde i krab, který vzhledem připomíná pavouka. Poblíž ježovek žijí krevety. Ve štěrbinách se ukrývají murény. Z úkrytu pozoruje okolí i strašek. Má dvě nezávislé oči, každé se třemi zornicemi. Vějířníka unáší mořský proud. Nahožábří jsou pestrobarevní plži, kteří připomínají smažená vejce. Někde je dno pokryto vegetací, mořskou trávou. Probíhá zde právě dlouhý souboj krabů. Odranec čeká bez hnutí celé hodiny na kořist. Kolem kráčí jedovaté sépie a chobotnice. Dokázaly by svým jedem zabít i člověka. K nejjedovatějším živočichům patří i vlnožil, mořský had. Je to však zároveň i mírumilovný tvor. Vraky lodí v hlubinách jsou domovem mnoha mořských druhů, plotosů, rozedranců, gavúnů, perutýnů, murén a dalších. Živočichové se zde musejí vyrovnat i s negativními zásahy lidí. Globální oteplování a znečištění je zabíjí.
Více informacíEpizody
Neobyčejní obyvatelé oceánů - Série 1
Neobyčejní obyvatelé oceánů (8)
Neobyčejní obyvatelé oceánů (8)
Nejnebezpečnější obyvatelé mořského světa nás ohromují prudkými jedy. Tito tvorové se dokážou bránit nebo útočit těmi nejpřekvapivějšími způsoby. Medúzy postrádají oči, hlavu i mozek. V ramenech mají jedovaté žahavé buňky. Například talířovky jsou velmi jedovaté. Do kmene žahavců patří i jedovaté sasanky. Vodnář je jedovatý mořský plaz, který svou kořist hledá v dutinách na útesech. Měkkýš homolice je nebezpečný mořský tvor. Jeho jed by usmrtil až 20 lidí. Neexistuje protilátka. Parejnoci dokáží vygenerovat elektrické výboje o síle více než 200 voltů. Mají také jedovatá játra. Trnucha modroskvrnná má jedovatý trn na konci ocasu. Trnuchy často obklopují čtverzubci. Ti jsou také velmi jedovatí. Jed jedné této ryby může usmrtit až 30 lidí. V Japonsku se tyto ryby přesto jedí. Pokrm se jmenuje fugu. Hranozub je také jedovatá ryba. Plotosi se vyskytují v hejnech a mají jed ve vouscích u tlamy. Kanic může vylučovat sliz, který je jedovatý. V noci se objevuje vřeténka mandarín. Je pestrá, čímž upozorňuje na svou jedovatost. Perutýni jsou jedovatí už od pohledu. Vypadají nebezpečně avšak elegantně. Na obranu mají trny s prudkým jedem. Pro lidi nejsou smrtelně nebezpeční. Paropušnice ďábelská kráčí po dně. Disponuje jedovatými ostny. Obdobně to má ropušnice. Hermodice jsou mnohoštětinatci, jejichž štětinky obsahují jed. Ježovka žahavá vypadá jako barevný kaktus. Jed používá jako štít. V ježovkách žijí rybky, krevetky a krabi. Žahavka má na sobě žahavé polypy. Výrazné barvy mořských živočichů varují před jejich jedovatostí. Jeden druh sépie má jedovaté sliny. Chobotnice kroužkovaná má ještě prudší jed než sépie. Používá ho i k lovu. Živočišné druhy, které používají jed, jsou důležité pro zachování ekosystému. Lidé holt musejí jejich teritoria respektovat. Britský dokumentární seriál (2024)
Neobyčejní obyvatelé oceánů (7)
Na zelených podmořských pláních žijí tvorové, kteří dokážou vegetaci různými způsoby využívat. Pod ochranou rostlin a řas se skrývá složitý a rozmanitý svět. Vegetace také pomáhá okysličovat vodu. Sametovec cestuje mezi vegetací stejně jako koníček. Krabi jsou v maskování mistři. Krabí samec objevil samici a dali se do tance v rytmu valčíku. Mnoho mořských živočichů si lze splést s rostlinami, například sumýše, paropušnice a rournatce. Na sasance spolu spokojeně žije několik klaunů, krab a kreveta. Sasanky patří do stejného kmene jako medúzy. Nejde o rostliny. Když padne noc, moře ožívá. Z úkrytů vyráží živočichové za potravou. Mezi jinými krabi a plži se schránkami i bez nich. Po rozednění proplouvají rostlinami čtverzubci, jehly a koníčci. Pavoučí kraby si lze snadno splést vegetací. Sépie spí někdy tak tvrdě, že se zapomene chránit. Je to pro ni až nebezpečné. Rozedranec čeká nehybně na kořist. Není to žádný krasavec, ale je nenápadný. Vějířníci plavou hlavou dolů. Lze si je snadno splést s listy. Ropušnice se maskují jako kameny. Stejně jako rozedranci trpělivě čekají na kořist. Letoun připomíná list a je velmi teritoriální. Nesnese být v něčí společnosti. Malý sametovec nedokáže ani plavat. Jeho tělo se povaluje po dně tam, kam ho proud zanese. V rozlehlých travnatých porostech žijí i hejna očnatců, kaniců obřích, chobotnice a zubatci. Podmořské louky jsou zahradou podivuhodných organismů všeho druhu. Rostliny jsou pro ně potravou i úkrytem. Britský dokumentární seriál (2024)
Neobyčejní obyvatelé oceánů (8)
Nejnebezpečnější obyvatelé mořského světa nás ohromují prudkými jedy. Tito tvorové se dokážou bránit nebo útočit těmi nejpřekvapivějšími způsoby. Medúzy postrádají oči, hlavu i mozek. V ramenech mají jedovaté žahavé buňky. Například talířovky jsou velmi jedovaté. Do kmene žahavců patří i jedovaté sasanky. Vodnář je jedovatý mořský plaz, který svou kořist hledá v dutinách na útesech. Měkkýš homolice je nebezpečný mořský tvor. Jeho jed by usmrtil až 20 lidí. Neexistuje protilátka. Parejnoci dokáží vygenerovat elektrické výboje o síle více než 200 voltů. Mají také jedovatá játra. Trnucha modroskvrnná má jedovatý trn na konci ocasu. Trnuchy často obklopují čtverzubci. Ti jsou také velmi jedovatí. Jed jedné této ryby může usmrtit až 30 lidí. V Japonsku se tyto ryby přesto jedí. Pokrm se jmenuje fugu. Hranozub je také jedovatá ryba. Plotosi se vyskytují v hejnech a mají jed ve vouscích u tlamy. Kanic může vylučovat sliz, který je jedovatý. V noci se objevuje vřeténka mandarín. Je pestrá, čímž upozorňuje na svou jedovatost. Perutýni jsou jedovatí už od pohledu. Vypadají nebezpečně avšak elegantně. Na obranu mají trny s prudkým jedem. Pro lidi nejsou smrtelně nebezpeční. Paropušnice ďábelská kráčí po dně. Disponuje jedovatými ostny. Obdobně to má ropušnice. Hermodice jsou mnohoštětinatci, jejichž štětinky obsahují jed. Ježovka žahavá vypadá jako barevný kaktus. Jed používá jako štít. V ježovkách žijí rybky, krevetky a krabi. Žahavka má na sobě žahavé polypy. Výrazné barvy mořských živočichů varují před jejich jedovatostí. Jeden druh sépie má jedovaté sliny. Chobotnice kroužkovaná má ještě prudší jed než sépie. Používá ho i k lovu. Živočišné druhy, které používají jed, jsou důležité pro zachování ekosystému. Lidé holt musejí jejich teritoria respektovat. Britský dokumentární seriál (2024)
O pořadu
Hluboko pod mořskou hladinou se vyvíjí život v nepředstavitelné rozmanitosti. Žijí zde živočichové velcí i malí, vzácní i prazvláštní, pestří i zamaskovaní, křehcí i jedovatí. Každý z nich je zároveň lovcem i kořistí. Moře a oceány tvoří více než 70 % povrchu Země. Jedineční živočichové se přizpůsobili svému prostředí. Chobotnice se zrovna zmocnila dvou lastur a odnáší si je pryč, chapadla používá jako nožky a rychle cupitá. Použije je jako skrýš. Mořský koník nemá žaludek, přesto stále požírá malé živočichy. Trnuchy hledají kořist filtrací písku. Korálový útes je domovem velkého množství živočichů i rostlin. Schovávají se zde sépie, které dokážou změnit zbarvení. Smrtonosní rozedranci vypadají jako kusy korálu. Na noc se zahrabává do písku dravý červ, který zde číhá na kořist. V noci vylézají hledat potravu drobné larvy a korýši. Sami bývají kořistí vyšších predátorů. Vřeténky v noci hledají vhodné protějšky pro intimní hrátky. Nejnehostinějším prostředím mořského světa je skalnatý útes. Tloušťovky se vyskytují jen u Kapverd. Tyto ryby se pohybují v menších hejnech. Žije zde i krab, který vzhledem připomíná pavouka. Poblíž ježovek žijí krevety. Ve štěrbinách se ukrývají murény. Z úkrytu pozoruje okolí i strašek. Má dvě nezávislé oči, každé se třemi zornicemi. Vějířníka unáší mořský proud. Nahožábří jsou pestrobarevní plži, kteří připomínají smažená vejce. Někde je dno pokryto vegetací, mořskou trávou. Probíhá zde právě dlouhý souboj krabů. Odranec čeká bez hnutí celé hodiny na kořist. Kolem kráčí jedovaté sépie a chobotnice. Dokázaly by svým jedem zabít i člověka. K nejjedovatějším živočichům patří i vlnožil, mořský had. Je to však zároveň i mírumilovný tvor. Vraky lodí v hlubinách jsou domovem mnoha mořských druhů, plotosů, rozedranců, gavúnů, perutýnů, murén a dalších. Živočichové se zde musejí vyrovnat i s negativními zásahy lidí. Globální oteplování a znečištění je zabíjí.