sk
Arlberg - divoká celebrita
Arlberg, symbol zimní horské krásy, patří k nejznámějším lyžařským střediskům světa. Pohraničí Vorarlberska a Tyrolska však nabízí víc – borovicové lesy, divokou přírodu a útočiště pro mnohé druhy... Rakouský horský průsmyk Arlberg spojuje Vorarlbersko s Tyrolskem. Vrcholy Arlbergu dosahují přes 2800 metrů. Horský hřeben je součástí evropského rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Jako lyžařské středisko je Arlberg proslulý po a i během letní sezóny turisté začínají pronikat čím dál tím víc do zatím odlehlých míst. V zimě tu obvykle napadne 4-8 metrů sněhu, často hrozí laviny, které se řítí do údolí rychlostí až 300 km/hod. Oblast patří mezi srážkově nejbohatší regiony Rakouska. Je útočištěm pro mnoho živočišných druhů. Domov tu má vysoká, svišť horský, strmé skalnaté svahy obývají kamzíci a kozorožci. Arlbergská populace těch kozorožců je jednou z nejpočetnějších v Evropě. Nad průsmykem krouží dravci – orel skalní a orlosup bradatý. Ten byl v Alpách vyhuben a nyní se vrací do svého bývalého působiště. S rozpětím křídel až tři metry je to největší evropský dravec. Bažiny a rašeliniště, která jsou pozůstatkem doby ledové před 11 000 lety, hostí skokany hnědé. Oblast protínají vysokohorské potoky. Klimatické změny jsou tu znatelné. Počasí je nepředvídatelné a přírodní cykly jsou narušeny. Od počátku 80. let neustále narůstají v letních měsících teploty ve všech alpských regionech. Hranice vegetace se posunula o 300 metrů výše. Arlberg má krátká léta a teplejší zimy. Ve výškách do 1500 metrů přechází sněžení často v déšť. Zima se opožďuje a tání přichází čím dál dříve. Je čím dál větší vlhko a v zimě více srážek než v létě. Vysoké teploty a sucho v létě následně vyvolávají záplavové deště. Jsou tak prudké, že vysokohorské potoky strhávají do údolí i zeminu s kamením. V létě zvířata trápí příliš vysoké teploty i nedostatek potravy. Omezují jejich životní prostor a oslabují jejich imunitu. Arlberg je v přelomovém období a zvířata se snaží přizpůsobit. (TV Prima)
Viac informáciíO programe
Arlberg, symbol zimní horské krásy, patří k nejznámějším lyžařským střediskům světa. Pohraničí Vorarlberska a Tyrolska však nabízí víc – borovicové lesy, divokou přírodu a útočiště pro mnohé druhy... Rakouský horský průsmyk Arlberg spojuje Vorarlbersko s Tyrolskem. Vrcholy Arlbergu dosahují přes 2800 metrů. Horský hřeben je součástí evropského rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Jako lyžařské středisko je Arlberg proslulý po a i během letní sezóny turisté začínají pronikat čím dál tím víc do zatím odlehlých míst. V zimě tu obvykle napadne 4-8 metrů sněhu, často hrozí laviny, které se řítí do údolí rychlostí až 300 km/hod. Oblast patří mezi srážkově nejbohatší regiony Rakouska. Je útočištěm pro mnoho živočišných druhů. Domov tu má vysoká, svišť horský, strmé skalnaté svahy obývají kamzíci a kozorožci. Arlbergská populace těch kozorožců je jednou z nejpočetnějších v Evropě. Nad průsmykem krouží dravci – orel skalní a orlosup bradatý. Ten byl v Alpách vyhuben a nyní se vrací do svého bývalého působiště. S rozpětím křídel až tři metry je to největší evropský dravec. Bažiny a rašeliniště, která jsou pozůstatkem doby ledové před 11 000 lety, hostí skokany hnědé. Oblast protínají vysokohorské potoky. Klimatické změny jsou tu znatelné. Počasí je nepředvídatelné a přírodní cykly jsou narušeny. Od počátku 80. let neustále narůstají v letních měsících teploty ve všech alpských regionech. Hranice vegetace se posunula o 300 metrů výše. Arlberg má krátká léta a teplejší zimy. Ve výškách do 1500 metrů přechází sněžení často v déšť. Zima se opožďuje a tání přichází čím dál dříve. Je čím dál větší vlhko a v zimě více srážek než v létě. Vysoké teploty a sucho v létě následně vyvolávají záplavové deště. Jsou tak prudké, že vysokohorské potoky strhávají do údolí i zeminu s kamením. V létě zvířata trápí příliš vysoké teploty i nedostatek potravy. Omezují jejich životní prostor a oslabují jejich imunitu. Arlberg je v přelomovém období a zvířata se snaží přizpůsobit.
(TV Prima)