es
Společenství hmyzu
Hmyz je základem ekosystému. Společenský hmyz s komplexní úrovní organizovanosti, tvoří 75 procent všeho hmyzu. Síla těchto společenství člověka fascinuje. Termiti, mravenci a vosy tvoří armády pro stavbu obydlí, obranu území, lov, pěstování vlastní potravy i péči o potomky. Všechna společenství začínají královnou, která zakládá v hnízdě kolonii. Klást vajíčka je její jedinou úlohou. Potomci jsou dělníky pracujícími pro blaho kolonie. Sršně spolu s vosami byly asi prvním společenským hmyzem. Jejich předchůdci se vyvinuli v jurském období. Z těchto prastarých skupin vznikli mravenci a včely a dále pak nepříbuzná skupina termitů. Těchto příbuzných se šváby jsou tisíce druhů. Recyklují ztrouchnivělé dřevo a organický odpad. Mravenců je 13 až 20 tisíc druhů a obývají téměř všechny oblasti světa. Jsou mezi nimi býložravci, lovci i mrchožrouti. V koloniích se dělí na dělníky, vojáky a zemědělce. Takzvaní listonoši řežou kousky listů, v mraveništi je rozmělněné ukládají do kompostu a pěstují svou potravu, houby. Pastýři hospodaří s domácími zvířaty, mšicemi. Stádo pasou a dojí medovici, která má pro ně vysokou energetickou hodnotu. Jsou i zahradníky, šíří semena, z nichž konzumují jen tuk. Základem mravenčí kolonie je týmová práce. V týmu dokážou přesunout do mraveniště i mršinu živočicha mnohokrát většího. Útokům na mraveniště se brání vystřikováním kyseliny mravenčí. Mravenci ničí hmyz škodící na rostlinách. Jsou pro životní prostředí nezbytní. Některé druhy jsou útočné, jako např. australský mravenec buldočí. Má na svědomí i lidské oběti. Je až čtyři centimetry dlouhý, má vynikající zrak a jako zbraň používá kusadla a žihadlo. Na nákladních lodích se dostává i na jiné kontinenty, kde by mohl způsobit katastrofu. Před 8 až 10 tisíci lety začali lidé chovat včely. Nikdy nebyly zcela domestikovány, ale způsob, jakým je člověk chová, jim vyhovuje. Dávají med a vosk a opylují květy. Činnost člověka však hmyz ohrožuje. Počet hmyzu ve světě se snížil o 40 procent. Mementem je skutečnost, že ve světě bez hmyzu člověk nepřežije.
más informaciónSobre el evento
Hmyz je základem ekosystému. Společenský hmyz s komplexní úrovní organizovanosti, tvoří 75 procent všeho hmyzu. Síla těchto společenství člověka fascinuje. Termiti, mravenci a vosy tvoří armády pro stavbu obydlí, obranu území, lov, pěstování vlastní potravy i péči o potomky. Všechna společenství začínají královnou, která zakládá v hnízdě kolonii. Klást vajíčka je její jedinou úlohou. Potomci jsou dělníky pracujícími pro blaho kolonie. Sršně spolu s vosami byly asi prvním společenským hmyzem. Jejich předchůdci se vyvinuli v jurském období. Z těchto prastarých skupin vznikli mravenci a včely a dále pak nepříbuzná skupina termitů. Těchto příbuzných se šváby jsou tisíce druhů. Recyklují ztrouchnivělé dřevo a organický odpad. Mravenců je 13 až 20 tisíc druhů a obývají téměř všechny oblasti světa. Jsou mezi nimi býložravci, lovci i mrchožrouti. V koloniích se dělí na dělníky, vojáky a zemědělce. Takzvaní listonoši řežou kousky listů, v mraveništi je rozmělněné ukládají do kompostu a pěstují svou potravu, houby. Pastýři hospodaří s domácími zvířaty, mšicemi. Stádo pasou a dojí medovici, která má pro ně vysokou energetickou hodnotu. Jsou i zahradníky, šíří semena, z nichž konzumují jen tuk. Základem mravenčí kolonie je týmová práce. V týmu dokážou přesunout do mraveniště i mršinu živočicha mnohokrát většího. Útokům na mraveniště se brání vystřikováním kyseliny mravenčí. Mravenci ničí hmyz škodící na rostlinách. Jsou pro životní prostředí nezbytní. Některé druhy jsou útočné, jako např. australský mravenec buldočí. Má na svědomí i lidské oběti. Je až čtyři centimetry dlouhý, má vynikající zrak a jako zbraň používá kusadla a žihadlo. Na nákladních lodích se dostává i na jiné kontinenty, kde by mohl způsobit katastrofu. Před 8 až 10 tisíci lety začali lidé chovat včely. Nikdy nebyly zcela domestikovány, ale způsob, jakým je člověk chová, jim vyhovuje. Dávají med a vosk a opylují květy. Činnost člověka však hmyz ohrožuje. Počet hmyzu ve světě se snížil o 40 procent. Mementem je skutečnost, že ve světě bez hmyzu člověk nepřežije.