es
České počasí - S01E05
Na hromnice kalužky, budou jablka i hrušky. Když noc na Matičku jasno, bude úroda a krásno. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato. A ta svatá Markyta hodila srp do žita. Duben chladný, deštivý – úroda nás navštíví. A podobných veršovánek existují desítky. A dokonce se liší i podle regionů. V dobách, kdy naši předci ještě neměli moderní přístroje a komplexní výpočty na to, aby zjistili alespoň přibližnou předpověď počasí, na to šli jinak. Aby se lépe zorientovali v počasí, které přicházelo během čtyř ročních období, začali si vypomáhat drobnými pořekadly a příběhy, které se mezi nimi rychle šířily. Tak se mohli v počasí alespoň přibližně zorientovat a přizpůsobit mu chod svého zemědělství. A jak tato pořekadla, kterým se později začalo říkat pranostiky, vznikala? Třeba pobožní lidé si období v roce spojovali s oslavami světců. Samozřejmě si nemohli zapamatovat všechny, proto jsou tyto předpovědi k počasí spíše v určitém období, než v konkrétní dny. Například “Medardova kápě, 40 dní kape” – svatý Medard se slaví 8. června. V té době, na začátku meteorologického léta, se často stává, že po květnovém oteplení se do Evropy valí chladný vzduch z Atlantického oceánu nad rozehřáté evropské vnitrozemí. A naši předci si toho všimli: zrovna kolem Medarda se kolikrát obloha zatáhne i na řadu dní a jejich políčka mají pak dostatek vláhy – a někdy dokonce až moc – během celé první poloviny léta. (Česká televize)
más informaciónEpisodios
České počasí - Temporada 1
České počasí - S01E10
Lidé sledují počasí odedávna. A po tisíce let k tomu sloužily pouze lidské smysly. Předpověď byla životně důležitá nejen pro rozvoj zemědělství, ale zejména pro válečníky a válečné konflikty snad všech historických období. A možná i proto se v meteorologii postupně objevilo i velké množství moderních technických pomůcek s cílem získat co nejpřesnější data. Říká se třeba, že Napoleon vyhrál bitvu u Slavkova díky mlze, kterou dokázal obratně využít. Právě pro armády a vojáky obecně jsou dokonalé předpovědi mimořádně důležité. Velmi často proto právě vojáci a jejich partneři zasáhli do vývoje technologií. Je možné se o tom přesvědčit ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde pečují o řadu unikátní přístrojů. Moderní technologie se stále vyvíjejí, proto jsou předpovědi počasí stále přesnější. Podíváme se na řadu míst, kde se počasí zkoumá a předpovídá. (Česká televize)
Sobre el evento
Na hromnice kalužky, budou jablka i hrušky. Když noc na Matičku jasno, bude úroda a krásno. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato. A ta svatá Markyta hodila srp do žita. Duben chladný, deštivý – úroda nás navštíví. A podobných veršovánek existují desítky. A dokonce se liší i podle regionů. V dobách, kdy naši předci ještě neměli moderní přístroje a komplexní výpočty na to, aby zjistili alespoň přibližnou předpověď počasí, na to šli jinak. Aby se lépe zorientovali v počasí, které přicházelo během čtyř ročních období, začali si vypomáhat drobnými pořekadly a příběhy, které se mezi nimi rychle šířily. Tak se mohli v počasí alespoň přibližně zorientovat a přizpůsobit mu chod svého zemědělství. A jak tato pořekadla, kterým se později začalo říkat pranostiky, vznikala? Třeba pobožní lidé si období v roce spojovali s oslavami světců. Samozřejmě si nemohli zapamatovat všechny, proto jsou tyto předpovědi k počasí spíše v určitém období, než v konkrétní dny. Například “Medardova kápě, 40 dní kape” – svatý Medard se slaví 8. června. V té době, na začátku meteorologického léta, se často stává, že po květnovém oteplení se do Evropy valí chladný vzduch z Atlantického oceánu nad rozehřáté evropské vnitrozemí. A naši předci si toho všimli: zrovna kolem Medarda se kolikrát obloha zatáhne i na řadu dní a jejich políčka mají pak dostatek vláhy – a někdy dokonce až moc – během celé první poloviny léta.
(Česká televize)