cs
Film na přání: O zatoulané princezně, Počestné paní pardubické, Južná pošta
Drama (1987). O zatoulané princezně Pohádka o tom, co je víc než celé království. O statečné princezně, která před ženichem uteče do světa. Filmová pohádka na motivy Josefa Lady. Princezna Jůlinka se má podle přání svého královského otce vdávat, ale radši se vydá z rodné Královské Lhoty do světa. Na svých potulkách se spřátelí se strašidlem Mulisákem a s vodníkem Brčálem. Spolu s nimi se rozhodne zachránit život mladého artisty Františka Kuldana, který si získal její srdce. Mezi cirkusáky se totiž princezna cítí nejlépe. Víte, proč všechny krasojezdkyně v manéži nosí na hlavě královskou korunu? Je to na památku statečné princezny Jůlinky, která na útěku před ošklivým králem Hubertem projde kus světa, potká spoustu lidí i strašidýlek a dostane se až k cirkusu. O tom, co je víc než celé království, vypráví filmová pohádka natočená na motivy Josefa Lady. * * Počestné paní pardubické (ST) Soukromá válka se závistí a lidskou zlobou. Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí. Historická komedie je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého autora Karla Krpaty Mistr ostrého meče, a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic. * * Južná pošta Průlomové chvíle dětství pětiletého chlapce v dobách poválečného období na jižním Slovensku se retrospektivně odvíjejí ve vzpomínkách čtyřicetiletého spisovatele. Chlapcův svět je plný svérázných postav, které spoluvytvářejí kolorit města a období, charakterizovaného politickými, národnostními a sociálními rozpory. Prošedivělý muž kráčí travnatou krajinou, míjí železniční koleje, projde rozpadajícím se domem, až dojde k řece. Místo mu připadá známé, asi tady kdysi žil. Hrdina se v myšlenkách vrací o několik desítek let nazpátek, do doby, kdy byl plavovlasým chlapcem, jenž neustále někam běhal a něco hledal. Jedna vzpomínka vyvolává další. Vidíme v nich jisté městečko, jež obývají různorodé postavy se svými každodenními problémy. Někde v pozadí probíhají důležité děje, konec války, hranice, závazky, zrady. To se však nezdá být příliš důležité, vše se ztrácí v návalu událostí, ze kterých každá může být dobrodružstvím. V dětské mysli se skutečné situace mísí s těmi domnělými, vymyšlenými a vedle lidí z masa a kostí existují džinové. Skutečné je jen plynutí času, který nakonec způsobil, že se plavovlasý chlapec proměnil v prošedivělého muže.
Více informacíO pořadu
Drama (1987). O zatoulané princezně Pohádka o tom, co je víc než celé království. O statečné princezně, která před ženichem uteče do světa. Filmová pohádka na motivy Josefa Lady. Princezna Jůlinka se má podle přání svého královského otce vdávat, ale radši se vydá z rodné Královské Lhoty do světa. Na svých potulkách se spřátelí se strašidlem Mulisákem a s vodníkem Brčálem. Spolu s nimi se rozhodne zachránit život mladého artisty Františka Kuldana, který si získal její srdce. Mezi cirkusáky se totiž princezna cítí nejlépe. Víte, proč všechny krasojezdkyně v manéži nosí na hlavě královskou korunu? Je to na památku statečné princezny Jůlinky, která na útěku před ošklivým králem Hubertem projde kus světa, potká spoustu lidí i strašidýlek a dostane se až k cirkusu. O tom, co je víc než celé království, vypráví filmová pohádka natočená na motivy Josefa Lady. * * Počestné paní pardubické (ST) Soukromá válka se závistí a lidskou zlobou. Hašteření závistivých paniček, zločinné úmysly podvodníků a láska dvou mladých lidí jsou v ohnisku dění, v jehož středu se odvíjí osud městského kata Jiřího, jenž touží vymanit se ze svého údělu a stát se řádným měšťanem. Není vyslyšen, ale podaří se mu odhalit nepravosti i jejich viníky, opětovně spojí dohromady těžce zkoušenou zamilovanou dvojici a jeho nepopiratelné zásluhy o město i jemu nakonec přinesou štěstí. Historická komedie je zasazena do prostředí barokních Pardubic někdy kolem roku 1710. Základem byla divadelní hra dnes již zapomenutého autora Karla Krpaty Mistr ostrého meče, a na první pohled připomíná slavný Cech panen kutnohorských. Humornou formou staví na pomyslný pranýř sobectví, falešnou morálku, pletichy a pokrytectví „počestných“ paniček, a do kontrastu k nim „osoby snížené“, rozvážného mistra popravčího a jeho lepou hubatou ženušku Rozinu. Film má historické jádro a opírá se o skutečné postavy dějin Pardubic. * * Južná pošta Průlomové chvíle dětství pětiletého chlapce v dobách poválečného období na jižním Slovensku se retrospektivně odvíjejí ve vzpomínkách čtyřicetiletého spisovatele. Chlapcův svět je plný svérázných postav, které spoluvytvářejí kolorit města a období, charakterizovaného politickými, národnostními a sociálními rozpory. Prošedivělý muž kráčí travnatou krajinou, míjí železniční koleje, projde rozpadajícím se domem, až dojde k řece. Místo mu připadá známé, asi tady kdysi žil. Hrdina se v myšlenkách vrací o několik desítek let nazpátek, do doby, kdy byl plavovlasým chlapcem, jenž neustále někam běhal a něco hledal. Jedna vzpomínka vyvolává další. Vidíme v nich jisté městečko, jež obývají různorodé postavy se svými každodenními problémy. Někde v pozadí probíhají důležité děje, konec války, hranice, závazky, zrady. To se však nezdá být příliš důležité, vše se ztrácí v návalu událostí, ze kterých každá může být dobrodružstvím. V dětské mysli se skutečné situace mísí s těmi domnělými, vymyšlenými a vedle lidí z masa a kostí existují džinové. Skutečné je jen plynutí času, který nakonec způsobil, že se plavovlasý chlapec proměnil v prošedivělého muže.